Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3

Práva dětí v digitální éře

Většina z nás ví, že každoročně, 1. června slavíme také Mezinárodní den dětí. Tento den je spojený s první tzv. ženevskou Deklaraci práv dětí, kterou přijala Liga národů v roce 1924. Deklarace poprvé zakotvila skutečnost, že dítě pro svou tělesnou a duševní nezralost potřebuje zvláštní záruky, péči a zvláštní právní ochranu před narozením i po něm.

Cílem přijetí Deklarace bylo, aby děti mohly prožít šťastné dětství, užívat práv a svobod v ní uvedených ku prospěchu vlastnímu i prospěchu společnosti. V roce 1925 se v Ženevě konala první Světová konference o blahu dětí, která vyhlásila 1. června Mezinárodním dnem dětí

Méně známý je Světový den dětí, který si připomínáme každoročně 20. listopadu. Je spojený s Úmluvou o dětských právech, jež byla vyhlášena OSN dne 20. 11.1989. Úmluva o právech dítěte poprvé definuje dítě, a to jako každou lidskou bytost mladší 18 let. Definice věku dítěte je významná zejména v otázkách práva dítěte na ochranu. Druhým, poprvé definovaným právem v Úmluvě, je právo dítěte vyrůstat v rodině. Zásadní změnou celé filosofie Úmluvy je právo respektovat a rozhodovat vždy v „Zájmu“ dítěte. Úmluva je dnes ratifikována všemi státy světa kromě USA. 

Jak děti vnímají svá práva?

Národní centrum bezpečnějšího internetu zorganizovalo ve spolupráci se základní školou Lupáčova v Praze dvě besedy s dětmi o dětských právech zakotvených v Úmluvě a jejich místě v dnešním digitálním světě. 

Hned první články Úmluvy vyvolaly otázky – v článku 3 Úmluvy je uvedeno, že „Zájem dítěte musí být  předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí…“ , mluví se zde také o ochraně „a péči, jaká je nezbytná pro jeho blaho“. V článku 17 se dále mluví o funkci hromadných sdělovacích prostředků a zabezpečení informací a zdrojů zaměřených na rozvoj sociálního, duchovního a mravního blaha dítěte a také jeho tělesného a duševního zdraví.. 

Otázka: Co je to zájem a blaho dítěte v digitálním věku?

Děti se shodly, že zájem a blaho jsou hodně vágní pojmy, určitě spolu souvisí a lze je charakterizovat pojmy: bezpečí, možnost mít svůj názor, své soukromí, rovnost na Netu – aby nám nikdo neubližoval, chovat se dobře, mít možnost dělat, co mě baví. Cítit se dobře a blaze na Netu znamená také být populární – mít hodně lajků.  

V článku 5 Úmluvy se státy zavazují respektovat odpovědnost, práva a povinnosti rodičů, které směřují k zabezpečení orientace dítěte a jeho usměrňování při výkonu práv podle úmluvy v souladu s jeho rozvíjejícími se schopnostmi. V článku 18 se mluví o tom, že státy poskytují rodičům potřebnou pomoc při plnění jejich úkolů výchovy dětí

Otázka: Jaké jsou odpovědnosti, práva a povinnosti rodičů v digitálním věku? Jsou rodiče připraveni? Poskytuje jim stát dostatečnou pomoc?

Děti konstatovaly, že rodiče nejsou připraveni na digitální svět a neumí ani reflektovat, natož pak orientovat a usměrňovat jejich digitální schopnosti. Někteří rodiče kontrolují aktivity dětí na internetu a je to dobře, ale chybí jim dostatečné vzdělávání a rozhled, „aby to nebrali tak vážně“.

Stát ani jiné instituce neposkytují rodičům potřebnou pomoc zohledňující realitu digitálního věku, neexistuje systematická příprava rodičů, ani odpovídající pomoc ze strany státu.

V čl.12 Úmluvy se mluví o právu dítěte svobodně se vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej týkají, přičemž názorům dítěte musí státy věnovat patřičnou pozornost…

Otázka: Jaká se věnuje názorům dětí pozornost?

Děti neznají žádný příklad, kdy by se s nimi někdo ze státních institucí bavil o jejich právech a názorech s cílem něco změnit. Uvítali by existenci online platformy, kde by se mohly vyjadřovat a někdo se tím skutečně zabýval. Uvítaly by zřízení dětského ombudsmana.

Článek 16 Úmluvy je věnován ochraně soukromí dítěte.

Děti konstatovaly, že nedostatečná úroveň vzdělání v oblasti ochrany soukromí v digitálním věku zásadně ohrožuje schopnost jejich, rodičů a společnosti bránit se a zajistit jejich ochranu před hrozbami a útoky na jejich soukromí a snahám omezovat je. Soukromí prostor je neustále omezován digitálními technologiemi a nízkou znalostí jejich hrozeb a způsobů, jak se účinně bránit – při používání mobilů, nezajištěnou online komunikací, publikováním osobních dat na sociálních sítích, prostředím online her, veřejnými kamerovými systémy, ale také internetem věcí, apod. 

Soukromí má právo před internetem!

Nové požadavky:

  1. Úmluva ani žádná jiná norma  nedefinuje právo na dětství, tj. právo nebýt „malým dospělým“ s dospěláckými odpovědnostmi, právo hrát si podle svého, bez vnucených výchovných prvků přípravy na povolání, mentorování rodičů, apod. 
  2. Úmluva ani žádná jiná norma nezajišťuje právo dětí na svobodný život bez digitálních technologií. 
  3. Člověk musí mít právo žít bez digitálních technologií, aniž by byl za to finančně či jinak omezován a postihován, tj. právo žít a komunikovat stejně jako před vznikem internetu (rok 1994).   
  4. Ochrana soukromí a osobních údajů v souvislosti s Nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) – dětí se nikdo neptal a neptá (viz www.facebook.com/GDPRhaveyoursay/).
  5. Vytvořit Dětskou národní strategii digitální společnosti, která bude definovat:
  • Co je to digitální společnost pro děti, jak je digitální společnost regulována a jak ovlivňuje život děti,
  • Co děti očekávají od dospělých, aby se cítily dobře a bezpečně v digitální společnosti,
  • Jak udělat digitální společnost přívětivou pro děti.

 

Diskuze bude pokračovat …

 

Zanechat komentář

* Povinné.

Tyto stránky využívají soubory cookies

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s využitím souborů cookie a podobných technologií. Více informací

Souhlasím

Powered by UPC

NCBI chrání produkty společnosti ESET

DMC Firewall is developed by Dean Marshall Consultancy Ltd