Podobný e-mail označujeme jako tzv. hoax. Tento anglický výraz by se dal česky přeložit jako „smyšlenka“ nebo „žert“. Jeho podstata je jednoduchá: Vystrašit uživatele počítače a přinutit ho, aby zprávu rozeslal co nejvíce lidem. Neznalý uživatel tak vlastně vykoná činnost, která jinak přísluší pouze virům – rozdistribuuje e-mail na všechny strany. To je přitom nejpodstatnější projev většiny škodlivých kódů šířených elektronickou poštou, neboť málokterý z nich vykonává nějakou destrukční či jinak obtěžující rutinu. Svým způsobem se jedná o jakýsi „manuální virus“.
Možná by se dalo namítnout, že podobná činnost nikomu neškodí a neubližuje. To není stoprocentně pravdivé tvrzení. E-mailové zprávy odesílané ve velkém množství zpomalují či dokonce blokují provoz poštovních serverů (např. největším důsledkem šíření kódu Melissa bylo právě „shazování“ přetížených systémů). Navíc (na rozdíl od klasické pošty, kde za její využití platí odesílatel) za elektronickou poštu platí i příjemce (poplatky za připojení, svůj čas…). V nespolední řadě lze hovořit o značné neúctě k adresátovi zpráv zasypáváním jej informacemi z oboru, kterému dotyčná osoba nerozumí (kdyby rozuměla, nikdy by podobnou zprávu nerozšiřovala).
A jak vlastně typický hoax vypadá? Nejčastěji se objevujícím znakem hoaxu jsou informace o počítačových virech odvolávající se na firmu nebo společnost, která je u řadových uživatelů známá a budí respekt. Hlavním znakem všech hoaxů však je žádost (nebo prosba) o další rozesílání zprávy dál. Tato žádost je většinou v e-mailu několikrát zdůrazněna tak, aby v příjemci vyvolala pocit, že je skutečně nutné, aby o této informaci věděli naprosto všichni jeho známí.
Pomyslným vrcholem mezi hoaxy je zpráva označovaná jako SULFBNK.EXE (a jí podobné). Ta uživatele varuje před virem, který v počítači sídlí ve výše uvedeném souboru. Připojuje návod na jeho nalezení a odstranění – protože je ovšem SULFBNK.EXE regulérní součástí operačního systému Windows, naleznete jej každém počítači. To ovšem většina uživatelů netuší, k smrti se vyděsí a soubor dle přiloženého návodu smaže, čímž si ovšem poškodí počítač (tady je člověk skutečně sám sobě škůdcem!). Na druhou stranu je ovšem v rámci objektivity podotknout, že dotyčný soubor není klíčovou součástí operačního systému, takže počítač s popsanou „úpravou“ naštěstí v drtivé většině případů funguje.
Před hoaxy přitom neexistuje žádná ochrana. Sami se sice bránit nemůžete, co ale můžete, je neposílat hoaxy dál. Odesílatele taktně upozorněte na to, že jím zaslaná zpráva se nezakládá na pravdě, vysvětlete mu, v čem spočívá podstata hoaxů, a požádejte ho, aby podobné informace dále nešířil.
Pozor, hoaxy se netýkají pouze varování před neexistujícími počítačovými viry, ale dnes se lze setkat s celou širokou paletou podobných nesmyslných zpráv. Tyto „varují“ třeba před problémy některého finančního ústavu (a následně působí „útok“ střadatelů na pobočky a bankomaty), slibují tisícové prémie (pokud e-mail pošlete tolik a tolika lidem), snaží se vzbudit soucit (zpravidla díky nějakému příběhu, který se nikdy nestal) apod.
Podobné zprávy vždy doporučujeme přinejmenším ověřovat na specializovaném webu Hoax.cz – kde ostatně najdete i mnoho dalších informací k dané problematice.
